Poseldní vzpomínka na důl Julius

Důl Julius v Zastávce u Brna sloužil pro těžbu černého uhlí z Rosicko-Oslavanského revíru devadesát let - od roku 1877 do roku 1967, kdy byla těžba v dole ukončena, nicméně i nadále byla šachta, propojená s dalšími podzemními díly v revíru, používána pro dopravu materiálu do dolů a čerpání vody z dolů na povrch. Důl byl zajímavý mimo jiné tím, že se nacházel uprostřed obce a vedla k němu zajímavá železniční vlečka, procházející skalním zářezem a přes přejezd na křižovatce dvou hlavních silnic. O samotném dole připravuji rozsáhlejší text, hrnující celou historii podrobněji.

Protože od roku 2009 slavíme pravidelně klubovní výročí na tábořišti Prasklý džbán na Dalešické přehradě, nasktla se právě v roce 2009 příležitost při cestě autem s kamarády Bantem a Stopařem prostory bývalého dolu navštívit. Ostraha na vrátnici nebyla a bez potíží jsme pronikli do areálu, kde tou dobou ještě tu a tam přetrávala nějaká výroba. Atmosféra opuštěného dolu zarůstajícího psím vínem všech odstínů od zelené po ostře červenou byla krásně ospalá. Ntušili jsme tehdy ještě, že zanedlouho budou na místě průmyslových budov z druhé poloviny 19. století jezdit bagry a o tři roky později se naplní také osud cihlového komína, který byl dominantou zdejších dolů. In memoriam poslední vzpomínka na doly v Zastávce u Brna…

V roce 2009 ještě stála většina budov bývalého dolu. Na snímku hlavní budova, z níž dříve vyrůstala ocelová těžní věž.

Původně měl důl Julius komíny dva, v 60. letech 20. století byl ale parní pohon těžního stroje nahrazen elektrickým a tak potřeba jednoho z nich zmizela.

Osmiboký hranolový komín byl nakonec tím posledním, co z dolu Julius zbylo. Po zasypání jámy a sbourání většiny budov byl odstřelen 28. ledna 2013.

Opuštěný důl obrůstající psím vínem působil v odpoledním sluníčku smutně ale zároveň povznášel duši milovníků industrie.

Betonová lávka přes zářez bývalé vlečky. Tudy už vlaky nepojedou.